Zlaťák 2020

Na víkend 19. 9. 2020 předpovídali pěkné počasí bez deště a s teplotami okolo 13 °C. To je ideální počasí pro další a to jubilejní 25. cyklistický závod Výjezd na Zlaťák (někdy nesprávně nazývaný Vocet cup).

Letos jsem si věřil, že bych se mohl přiblížit k mým lepším časům z předchozích ročníků – tedy jsem doufal v čas někde kolem 1:23-25. Ráno jsem vstal a v 9:00 jsem se odebral na prezentaci na závod. Moc lidí jsem po cestě nepotkal až na „doktora“, se kterým jsem se jel trochu projet a po krátké vyjížďce jsme se přesunuli na start, kde se sešlo něco okolo 50 závodníků. Ano, čekal jsem více bláznů, ale stejně je mým největším soupeřem čas. V 10:00 je odstartováno a já se snažil nepřepálit začátek, což se mi celkem i povedlo. Pravda moc soupeřů nemíjím, spíše naopak a když mě předežene kluk, tak si říkám, že bych měl zabrat, abych na Rezek, kde čeká celá rodina nepřijel za tímto klukem, abych se vyhnul škodolibým posměškům mého švagra, který by si to nenechal ujít. 

Každopádně na Rezku jsem za podobný čas jako loni, což si říkám, že zaberu na rovince za Rezkem. Předjíždím pár závodníků, což mě povzbudilo. Bohužel na rovince ať jsem se snažil jakkoliv tak kolo nejelo dle představ a tam, kde mám běžně rychlost kolem 30 km/h, tak sem měl 25. Takže mě opět předjel klučina, kterého jsem už do cíle neviděl. Po najetí do terénní části, mě předjeli další závodníci. Z jediného sjezdu jsem jel sám a bez brzd si to uháním směr Dolní Mísečky. Minul jsem několik houbařů, kteří nevěřícně kroutili hlavou co se to tam kolem nich dělo. Přijel jsem na Dolní Mísečky a začal stoupat na Horní Mísečky a dál na Zlaté návrší. Najednou jsem za mnou uslyšel bzučení, ohlédl jsem se a tam se na mě usmívala paní na elektrokole, která mě neustále doprovázela. Moc velkou službu mi neudělala, protože má láska k elektrokolům je asi taková jako k sýru Niva. Na Horní Mísečky jsem dorazil už s více jak minutovou ztrátou oproti loňskému roku. No už mi zbývalo „jen“ 5 km. Celou cestu jsem koukal na záda první ženě. Do cíle jsem dorazil naštěstí před mnou daným limitem (za dobrý výsledek beru čas do 1:30). V cíli jsme se setkal s doktorem, který samozřejmě dorazil do cíle o dost dřív. Po mém vydýchání a občerstvení jsem se vydal s doktorem zpět do Rokytnice. V 15:00 bylo vyhlášení výsledků včetně tomboly. Nakonec jsem dorazil 31 ze 47 závodníků, což mě popravdě trochu zklamalo, ale prostě konkurence byla silná a s mým časem 1:28:23:10 jsem prostě na lepší umístění neměl. Závod jsem si i tak užil a myslím, že je do příštího ročníku co zlepšovat.