Vysoké nad Jizerou 23.1.2011

23. 1. 2011

- koukám na předpověď na medard-online.cz a zdá se, že má být neděle ve Vysokém nad Jizerou větrná a tak balím cajky a přítelku a vyrážím z Rokytnice směr Hnojník. Cestou na malém palouku vidím prvního kitera jak si v poklidu popojíždí a ve mně se rozbušilo srdce, štěstím, že to dopadne dobře. Při příjezdu milé překvapení v podobě partičky kiterů, kteří asi sledovali předpověď jako já a tak vyrazili. Vzhledem k mému skillu beginera se jich tážu „jakou velikost kitů využijí“ (upozorňuji, že sedím stále v autě a o aktuální síle větru nemám tušení). Koukám jeden s Mantou 8m, další s nafukovačkou (velikost nevím). Konečně vylézám z auta a dostávám solidní pecku od větru, který fouká dost silně. Po krátké debatě to vypadá, že má Manta 15 je asi dost veliká na tento vítr a mě se zhošťuje pocit strachu a zoufalství. Ale nakonec mě přítelkyně utěšuje, abych to přeci jen vyzkoušel a já se rozhodl o návrat na menší, ale méně větrnou plochu za kiterem, kterého jsme viděli jako prvního. Parkujeme na louce a já měřím vítr. Fouká něco okolo 5 m/s. Vybaluju cajky a kráčím za stále pojíždějícím kiterem. Nahoře fouká ještě víc (stejně asi jako na hlavní kiterské louce) a tak mi doporučuje se přesunout níže pod vršek, kde tolik nefouká. A daří se. Po pár pokusech se mi daří draka dostat na „12. hodinu“. Hurááá, já si snad poprvé letos za kituju a užiju si to. Nadšení trvá asi 20 minut. Po dvaceti minutách, jakoby někdo mávl kouzelným proutkem a vítr se vypnul. 15 minut postávám. Čekám, čekám a vítr nepřichází. Tak jsem se rozhodl (i kvůli Kátě, která není zrovna zdravá), že to zabalím. Zabaleno a odchod k autu. U auta najednou vítr opět kolem 5 m/s. Opět rozbaluji a udělám jedno kolečko a konec. Balím a odjíždím směr chalupa. I přesto, že to nebylo úplně to, na co čekám se tento kiterský den celkem povedl a já nelituji.

Fotky: Vysoké nad Jizerou