Vánoční snowkiting (25. 12. 2010)

Po štědrém dnu se nemohu dočkat chvíle, kdy budou příznivé podmínky pro snowkiting a já konečně si vše ověřím v praxi. Sleduju Medarda a skoro jako nemocnej čekám až babšle odejde, abych mohl vzít svůj vercajk a vyrazit za barák si poprvé zajezdit. Kráčím si ulicí s lyžema na ramenou v lyžákách a sousedé koukají zda jsem se nezbláznil. Přicházím na pole, kde leží zhruba 15 cm tvrdého sněhu a fouká něco kolem 5 m/s. Podmínky bych řekl na začátek ideální. "Konečně" říkám si a vybaluju Mantu 15 (jinýho kita zatím nemám :-). První rozjezdy sem a tam a hned zjišťuji, že není něco tak jak bych si představoval. Plac, kde jezdím je dost malej. Než se stačím potěšit z jízdy už musím obracet. Po hodině se stmívá a já mám celkem dost, protože vítr začíná být nestabilní a občas mě to vykopne do vzduchu (někdo by byl rád, já se chtěl držet země). Tak to po hodině balím a odcházím směr domov s úsměvem na tváři a první čárkou za můj první pojezd.